Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Obec Přibyslavice
ObecPřibyslavice

Spustili jsme pro vás nové webové stránky

Obec

Obec leží 10 km severozápadně od Třebíče v nadmořské výšce 427m n.m. Území odvodňuje řeka Jihlava.

Obec je dosažitelná prostřednictvím autobusových linek dopravců TRADO-BUS Třebíč a ICOM Transport Jihlava. K dispozici jsou tyto linky:  
790 260 Třebíč - Radonín
790 230 Třebíč Předín
790 250 Třebíč - Jihlava
760 531 Jihlava - Třebíč (ICOM)
Příslušné spoje a jejich odjezdy či příjezdy lze najít v jízdních řádech uvedených společností: idos.idnes.cz

Občané mohou na cesty do Třebíče a zpět využít také Městskou hromadnou autobusovou dopravu, linka č. 31, která jezdí dle jízdního řádu uvedeného na autobusové zastávce Na Návsi, kde mají autobusy MHD zastávku.
Vlakové spojení je možné do (ze) stanice Okříšky, vzdálené od Přibyslavic 2 km. V Okříškách se křižují tratě č. 240 - Jihlava - Brno a č. 241 Okříšky Znojmo.

pečeťPůvod obce je nejasný a neprokázaný. Jisté však je, že Přibyslavice sehrály v dějinách důležitou roli jako mocný správní celek, následně přišly k útlumu a poté zase ve známost jako hojně navštěvované poutní místo. První zmínka o Přibyslavicích v listinách nyní zrušeného kláštera premonstrátů v Zábrdovicích  je z roku 1211, kde se dotvrzuje, že darovala Přibyslavice paní Markéta, manželka Peregrinova,  jeptiškám křtinským. Fara v Přibyslavicích byla pod patronátem svatopetrského kostela již roku 1214.  Nad staršími základy kostela neznámého zasvěcení, patrně z druhé poloviny 12. století, stojí nynější "starý kostel" sv. Anny původně snad zasvěcený sv. Gothardovi. Je uváděn jako patron  tohoto přibyslavického kostela a je také uveden na obecní pečeti z roku 1668. Za další doklad starobylosti Přibyslavic byl pokládán nález při výměně starého hlavního oltáře sv. Gotharda  ve starém kostele roku 1696. Při bourání oltáře byl nalezen letopočet 1056, označující rok zbudování oltáře . Letopočet byl do farní účetní knihy nejprve jen přepsán, ale vzápětí  škrtnut a pečlivě překreslen. Na venkovní jižní straně kostela byla kolem roku 1500 namalována freska P. Marie s Ježíškem. S obrazem uctívaným od roku 1561, je spojována řada zázraků.

Sílící kult přibyslavické madony, jejíž obraz zůstal na vnější straně starého kostela více než 200 let zachován, měl vliv i na zdraví majitele panství. Roku 1724 dal hrabě Collalto postavit  kapli tak, že obraz Panny Marie na jižní venkovní stěně starého kostela se stal oltářním obrazem v kapli. Malá kaple s rostoucím počtem poutníků přestala stačit a tak bylo roku 1744 přikročeno ke stavbě velkorysého poutního chrámu. Roku 1768 hrabě zemřel a monumentální stavba musela být zastavena pro nedostatek financí. Chrám byl v té době bez věží. Venkovní výzdoba průčelí byla dokončena až v roce 1936 po dostavbě věží podle návrhu Kamila Hilberta. Stavbu prováděla třebíčská firma Jaroslava Herzána. 

Do státního seznamu památek byly oba přibyslavické kostely zapsány v roce 1974. V roce 1995 bylo určeno ochranné pásmo nemovité kulturní památky obou kostelů obvodovou zástavbou návsi.

Původně samostatná fara a farnost připadly po roce 1561 pod evangelickou faru v Brtnici. Po bitvě na Bílé hoře připadla od roku 1622 přibyslavická farnost novým majitelům- hrabatům Collaltům do Heraltic. Nově byla fara v Přibyslavicích zřízena s povolením císaře Josefa II roku 1785 a následujícího roku byla dokončena nová přízemní budova na návsi poblíž kostela.

Farní triviální škola byla zřízena po postavení fary  roku 1788. Nová školní budova byla postavena roku 1808 při východní stěně poutního kostela. Pro velký počet dětí a nedostačující prostory v této budově byla v obci roku 1929 postavena nová škola "Jubilejní obecná škola Masarykova" na nově vykoupeném pozemku se zahradou.

První písemné zmínky o mlýně v okolí Přibyslavic pocházejí z roku 1224 a jsou zachyceny v listině Přemysla Otakara I.  Zápis z roku 1583 (Urbář obce Přibyslavice) svědčí o existenci dvou mlýnů v Přibyslavicích - Ryšánkův mlýn, později Obůrkův mlýn (nynější Dvořákův) a Vaňkův mlýn,  na jehož místě nechala z bývalého hamru brtnická vrchnost postavit roku 1690 papírnu.

Znak naší obce - popis:

V modro-červeně polceném štítě vyrůstající stříbrný patriarší kříž provázený nahoře vpravo stříbrnou růží s prázdným semeníkem a vlevo korunovanou stříbrnou lví hlavou se zlatým jazykem.
Figura patriašího kříže připomíná starou pečeť obce. Jedná se o atribut sv. Gotharda, původního patrona staršího přibyslavického kostela.

Figura růže představuje heraldické vyjádření Přibyslavic jakožto poutního místa s dvojicí kostelů - kostelů sv. Anny a poutní chrámem Narození Panny Marie.

Figura hlavy českého lva odkazuje na nejstarší dějiny obce coby zeměpanského zboží a správního centra přibyslavické provincie.

Kombinace stříbrné, červené a modré pak symbolizuje moravskou zemskou příslušnost obce.

 

Vlajka naší obce - popis:

List tvoří dva svislé pruhy -modrý a červený. Ze středu dolního okraje listu vyrůstá bílý patriarší kříž vysoký tři čtvrtiny výšky listu s rameny širokými desetinu šířky listu, provázený nahoře v modrém pruhu bílou růží s prázdným semeníkem a v červeném pruhu bílou korunovanou lví hlavou se žlutou korunou a žlutým jazykem. Vlajka obce představuje doslovné opakování znaku. 

Účast obce ve svazcích obcí a mikroregionech

Obec

Aktuální počasí

dnes, pátek 14. 6. 2024
zataženo 17 °C 7 °C
sobota 15. 6. prudký déšť 21/9 °C
neděle 16. 6. slabý déšť 21/11 °C
pondělí 17. 6. polojasno 23/12 °C

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

Svátek

Svátek má Roland

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Světový den dárců krve

Zítra má svátek Vít

Státní svátky a významné dny na zítřek:

  • Mezinárodní den odpůrců vojenské služby
  • Světový den proti násilí na seniorech

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Co v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času.

Pranostika na akt. den

Slunce v červnu sedláka nerozpálí, ale dlouhých dešťů jistě si nechválí.

Další

Záchranný kruh